|
|
Kompostování čistírenských kalů malých producentů
Pumprlová Němcová, Miroslava ; Hynánková,, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Práce řeší problematiku kompostování směsi čistírenského kalu a biomasy mokřadních rostlin, které jsou jedním z produktů vznikajících na kořenových čistírnách odpadních vod. Úvodní část práce je rešerší odborných informací autorů zabývajících se tématem zpracování čistírenských kalů a kompostováním. Podává základní informace o problematice kompostu a kompostování. Praktická část práce, která navazuje na teoretické znalosti, je rozdělena do dvou samostatných celků. První z nich je zaměřen na sestavení metodiky výstavby kompostu na kořenové čistírně odpadních vod, umožňující využití jak zahuštěného čistírenského kalu, tak četného množství opadaných a odumřelých částí rostlin. Druhý celek se zabývá použitelností a testováním automatické jednotky, která sleduje vlhkost v kompostu. Výzkumné práce jsou zaměřeny na kalibraci půdních čidel. Výsledky měření budou statisticky vyhodnoceny a použity pro další práci s půdními snímači na kompostu. Výsledky práce mohou posloužit podklady pro provozovatele a majitele kořenových čistíren odpadních vod, což povede k výraznému snížení provozních nákladů provozovatelů těchto čistíren.
|
|
|
Vliv různého způsobu zpracování půdy na obsah vody v půdě
Mazel, Petr
Diplomová práce se zabývá vlivem různého zpracování půdy na obsah vody v půdě. Teoretická část je věnována půdě, půdním vlastnostem, charakteristice způsobů zpracování půdy a vlivům zpracování půdy na půdní vlastnosti. Sledování účinků zpracování půdy na půdní vlhkost bylo prováděno na parcelových pokusech Polní pokusné stanice Žabčice Mendelovy univerzity v Brně. Pokus probíhal v roce 2022 a byly sledovány 3 varianty zpracování půdy (tradiční zpracování, minimalizační zpracování a hospodaření bez zpracování půdy). Pro hodnocení půdních vlhkostí byly stanoveny: hmotnostní vlhkost, objemová vlhkost, relativní vlhkost a nasáklivost půdy. Odběr půdních vzorků probíhal na parcelách s pšenicí setou ozimou (Triticum aestivum L.) ve třech hloubkách (0-10 cm, 10-20 cm, 20-30 cm). U hmotnostní vlhkosti byl prokázán statisticky významný rozdíl (p < 0,05) mezi variantami zpracování půdy a nejvyšší vlhkosti bylo dosaženo při tradičním zpracování půdy 17,11 %. Pro objemovou vlhkost nebyly shledány statisticky významné rozdíly (p < 0,05) mezi variantami zpracování půdy. U relativní vlhkosti bylo dosaženo statisticky významných rozdílů (p < 0,05) mezi variantami zpracování s nejvyšší hodnotou při variantě bez zpracování půdy 53,03 %. Pro nasáklivost půdy byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,05) mezi tradičním a minimalizačním zpracováním půdy a nejvyšší nasáklivosti bylo dosaženo po tradičním zpracování půdy 38,75 %.
|
|
|
Propustnost pískovcových povrchů a pohyb vody v mělkých zónách skalních měst
Sysel, Ondřej ; Slavík, Martin (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Voda v porézních horninách (např. pískovci) hraje zásadní roli při jejich rozpadu. Místa, kudy voda proniká do pískovcových skal, jsou však poněkud přehlížena. Ve své práci na dvou lokalitách v Českém ráji pomocí Karstenových trubic měřím kapilární nasákavost přírodních pískovcových povrchů a metodou TDR (Time Domain Reflectometry) sleduji pohyb vody v mělké zóně skalních měst. Kapilární nasákavost se na vzdálenosti desítek metrů lišila až o čtyři řády, přičemž nejvíce záleželo na typu povrchu. Nejvíce nasákavé byly zvětralé povrchy, druhé nejvíce nasákavé byly méně zvětralé povrchy pokryté biogenní kůrou. Horizontální povrchy na vrcholcích skal byly ještě méně nasákavé, nejspíš kvůli ucpání jemnými částicemi ze splachů z půdy. Nejméně nasákavé byly povrchy s železitou krustou. Rozdíly mezi těmi povrchy jsou statisticky významné. Metodou TDR byla změřena maximální rychlost šíření zvlhčovací fronty po umělé infiltraci do pískovce od 5,5.10-6 do 1,9.10-4 m.s-1. Vlhkost se touto rychlostí šířila jen do určité hloubky (první desítky cm), pak se ale její postup zastavil či výrazně zpomalil. Z dlouhodobého měření objemové vlhkosti bylo zjištěno, že půdní pokryv na vrcholu skal zachycuje do určité míry vodu v závislosti na počáteční vlhkosti a úhrnu srážek, ale při větším nasycení vodou (nad 17-27 obj. %)...
|
|
|
Vliv různých způsobů zpracování půdy na obsah vody v půdě
Bednář, Václav
Diplomová práce se zabývá zpracováním půdy a jeho vlivem na hmotnostní a objemovou vlhkost půdy. Teoretická část je proto věnovaná především půdě a jejím vlastnostem, které souvisejí s půdní vlhkostí, dále významu a dynamice vody v přírodě a také charakteristice základních operací zpracování půdy. Praktická část práce je založena na parcelových pokusech, které byly provedeny na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích. Tento pokus probíhal v letech 2015, 2016 a 2017. Byly stanoveny dvě základní varianty zpracování půdy: orba a kypření do hloubky cca 15 cm. Tyto varianty byly aplikovány do dvou osevních postupů: do norfolského osevního postupu a do osevního postupu monokulturně pěstovaného ječmene jarního, přičemž půdní vzorky byly odebírány vždy v porostu ječmene jarního ve dvou termínech: BBCH 30 (počátek sloupkování) a BBCH 61 (počátek kvetení) a v pěti hloubkách v profilu 0–30 cm. Při celkovém porovnání variant zpracování půdy nebyly prokázány rozdíly. Mírně vyšší hodnoty vlhkosti ale vykazovala varianta s orbou, především v roce 2016. V prvním termínu odběru vzorků měla průkazně (p <0,05) vyšší objemovou vlhkost varianta s orbou 15,70 % oproti minimalizaci 14,63 %. V druhém termínu už měla varianta minimalizace objemovou vlhkost 10,13 % a varianta s orbou 10,01 %. Při porovnání jednotlivých hloubek odběru byla nejnižší vlhkost zjištěna v hloubce 0–5 cm, kde byl také zaznamenán výrazný rozdíl mezi variantami. Varianta minimalizace v této hloubce vykazovala 12,87 % hmotnostní vlhkosti a varianta s orbou 15,78 %. Rozdíly ve vlhkosti v závislosti na zpracování půdy a osevním postupu nebyly průkazné. V monokultuře ječmene vykazovala mírně vyšší hmotnostní vlhkost 17,18 % minimalizační varianta v porovnání s orbou 16,94 %. V norfolském osevním postupu byla hmotnostní vlhkost tradiční varianty (17,16 %) vyšší než u varianty minimalizační (16,50 %).
|
|
|
Vlhkostní charakteristiky přirozených pískovcových výchozů
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Sněhota, Michal (oponent)
Vlhkost v pískovci hraje důležitou roli v hydrologických, zvětrávacích, biologických a dalších procesech. Znalosti o výskytu a pohybu vlhkosti v porézním prostředí přirozených pískovcových výchozů jsou však značně strohé. Cílem doktorské práce proto bylo kvantifikovat vybrané vlhkostní charakteristiky několika přirozených pískovcových výchozů v Českém ráji (Česká republika). Podle režimního měření se průměrná roční teplota v pískovcových skalních městech pohybovala od 8,5 řC do 11,5 řC a relativní vlhkost vzduchu od 73 % do 85 %, přičemž odlesněná oblast vykazovala teplejší a sušší mikroklima a větší amplitudu hodnot než zalesněné oblasti. Byly zjištěny hodnoty objemové vlhkosti (více než 400 měření) a sacího tlaku (více než 150 měření) pískovcových výchozů a jejich změny v čase a prostoru. Průměrná objemová vlhkost se v zóně od povrchu pískovce do hloubky 12 cm pohybovala od 3 % do 10 % a sací tlak se v hloubce 2-12 cm pohyboval od 2 kPa až nad 130 kPa. Pro určení prostorového uspořádání vlhkosti u pískovcového povrchu bylo poprvé opakovaně využito metody obarvování práškem uraninu. Podle obarvení se pískovcové prostředí rozdělilo na kapilární (vlhkou) a difuzní (suchou) zónu, na jejichž ostrém rozhraní se nacházela výparová fronta. Pozice výparové fronty se pohybovala od povrchu pískovce až do...
|
|
|
Kompostování čistírenských kalů malých producentů
Pumprlová Němcová, Miroslava ; Hynánková,, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Práce řeší problematiku kompostování směsi čistírenského kalu a biomasy mokřadních rostlin, které jsou jedním z produktů vznikajících na kořenových čistírnách odpadních vod. Úvodní část práce je rešerší odborných informací autorů zabývajících se tématem zpracování čistírenských kalů a kompostováním. Podává základní informace o problematice kompostu a kompostování. Praktická část práce, která navazuje na teoretické znalosti, je rozdělena do dvou samostatných celků. První z nich je zaměřen na sestavení metodiky výstavby kompostu na kořenové čistírně odpadních vod, umožňující využití jak zahuštěného čistírenského kalu, tak četného množství opadaných a odumřelých částí rostlin. Druhý celek se zabývá použitelností a testováním automatické jednotky, která sleduje vlhkost v kompostu. Výzkumné práce jsou zaměřeny na kalibraci půdních čidel. Výsledky měření budou statisticky vyhodnoceny a použity pro další práci s půdními snímači na kompostu. Výsledky práce mohou posloužit podklady pro provozovatele a majitele kořenových čistíren odpadních vod, což povede k výraznému snížení provozních nákladů provozovatelů těchto čistíren.
|
host ::
RSS.